Pojďte se mnou nahlédnout do života realitního makléře. Chci dát možnost zejména vám, kteří začínáte nebo o tomto povolání teprve uvažujete, nahlédnout tzv. "pod pokličku". Jsem nadšená, když pomyslím, že se rozhodnete jít dál tímto směrem a mé zkušenosti vám pomohou dosáhnout svého cíle. 

Příběh první

Rozhodnutí stát se realitním makléřem většinou přichází v době, kdy člověk prochází obdobím životní změny, např. ztrátou zaměstnání. A dodávám, že tato událost se nemusí týkat přímo vás. Rozhodujicí je, že v důsledku přinese snížení domácího rozpočtu. Začínáte přemýšlet o tom, kde si přivydělat. 

Všimli jste si, že dalším důvodem, který mnohé dovede na dráhu realitního makléře, je touha po změně a snaha o seberealizaci? Jindy za učiněným rozhodnutím stojí osobní zkušenost z prodeje nemovitosti. Souhlasím, že častěji nečekaná životní změna než životní touha vám jednoho dne vnukne myšlenku: "Budu realitní makléřkou". Nejinak tomu bylo i u mne.

Pro ty, kterým se příčí představa, že sedí v kanceláři osm hodin denně, je profese realitního makléře lákavá. Vstupem zahraničních franšíz na český realitní trh po roce 2005 a vynucenou změnou v systému práce zůstává poptávka po makléřích, neřku-li po kvalitních realitních makléřích, stále neuspokojená. 

Ačkoliv se zdá, že tuto profesi může dělat každý, jsou lidské vlastnosti a schopnosti, které vás předurčují k úspěchu či neúspěchu. Než dojdete k poslednímu Příběhu, budete vědět, které to jsou.

Usmívám se při vzpomínce na dobu na přelomu 90. let, realitní podnikání bylo v plenkách a probíhalo v poklidném tempu. 

Makléř měl realativně čas na to, aby se v nové práci zorientoval a nějaká ta "chybička" se promíjela. Nejen tempo, ale také dostupnost informací,  jsou tím, v čem se liší současnost. 

Dovedete si v době facebooků a videoprezentací představit, že byste pracovali bez počítače, internetu a mobilu? Komunikovali se zákazníky prostřednictvím pošty, pevné telefonní linky, faxu a psacího stroje? O čem je řeč? Oh, promiňte, zapomněla jsem, že jste tak mladí, že ani nevíte, jak tyto přístroje vypadají.

 

Představte si situaci, že máte zájemce o koupi bytu a víte o něm, že má i peníze. 

Bohužel byty, které evidujete v nabídce, se mu nelíbí a tak uděláte v tuto chvíli jedinou možnou rozumnou věc. Začněte hledat v nabídce konkurence. Vaše provize pak bude o 30 až 50% nižší ( obvyklý postup při spolupráci dvou realitních kanceláří), ale jistě se mnou budete souhlasit, že nějaká provize je lepší než žádná provize. Zejména, když si uvědomíte, kolik jste ušetřili na výdajích. 

Teď, když jsem vás seznámila se situací, vraťme se k příběhu. Vyhledala jsem byt, který splňoval požadavky zájemce a zavolala na uvedené číslo makléřky. Hovor se odehrál asi takto:

RM1: " Dobrý den, měla bych zájem dovědět se o více informací o bytě, který nabízíte."

RM2: " Dobrý den,..pláč dítěte v pozadí.., počkejte právě dávám prádlo do pračky, ...nezlob, nech toho,.. pravděpodobně k dítěti.

RM1: " Omlouvám se, jestli vyrušuji. Mám zavolat později?"

RM2: " Ne, to je dobrý. Víte, já v tom bytě nebyla, ale zajistím prohlídku."

RM1: "V případě, že bychom se dohodly na spolupráci, můžu počítat s přepuštěním části vaší sjednané provize?"

RM2: "Ne, provizi si musíte vzít od vašeho klienta. Já vám nic dávat nebudu. Na kdy chcete tu prohlídku?"

RM1: " Děkuji, to už nebude třeba."

Pokud jste pozorně četli, jistě vám neuniklo, že makléřka pracovala z domova. 

Dnes, když se zeptám účastníků kurzu, zda vědí, co to znamená "garážová realitka", mnozí z nich slyší toto slovo poprvé. Jedná se o realitní makléře z konce 90. let, kteří pracovali bez kanceláře na pevné adrese (proto tedy garážové). 

Ženy často pracovaly ze svého domova. Mezi zapnutím pračky sjednávaly obchody, které dávaly dohromady na základě srovnání nabídky a poptávky ze soukromé inzerce . Mnohdy měly tyto realitní kanceláře život takřka "jepičí", o úrovni odborných znalostí nemluvě.

Důsledkem toho bylo, že se nezřídka dopouštěly chyb, kterými poškodily své klienty. Někdy z pouhé neznalosti věci, v některých případech však záměrně.  

Vím, že již tušíte, že to byla anonymita, za kterou se ukrývaly a jenž, byla živnou půdou pro praktikování nekalých praktik. 

Medializací případů, kde jednání realitních makléřů překročilo hranice trestněprávní odpovědnosti. Kauzy, v nichž se objevovali podvedení klienti, jimž realitní kanceláře zpronevěřily svěřené finanční prostředky, se podepsaly na tom, že na přelomu tisíciletí získal realitní makléř nálepku podvodníka. 

To je stigma, které s sebou nesou i dnešní makléři, kteří s těmito praktikami nemají vůbec nic společného. 

V důsledku rostoucí konkurence na trhu se kvalita služeb postupně zvyšuje. Věřím, že se společenský status profese realitního makléře jednou dostane na úroveň jako mají např. advokáti. Pokud jste nepropadli beznaději je nejvyšší čas zbavit vás strachu z budoucnosti.